Příroda nemá být lidem nadřazena, míní lídr Trikolóry v Olomouckém kraji

V případě zvolení se chce zaměřit na téma dopravy, není ale příznivcem plánů na kanál Dunaj–Odra–Labe či tunel pod Červenohorským sedlem. Současně by lídr společné kandidátky Trikolory, Soukromníků a Svobodných Antonín Fryč mimo jiné uvítal, kdyby přibylo rekreačních a turistických cílů. Například na Jesenicku, odkud pochází.

Lídrem kandidátky v kraji jste se stal na poslední chvíli po přesunu šéfky strany Zuzany Majerové Zahradníkové do čela pražské kandidátky. Vaším bydlištěm jsou Psáry, což je kousek od Prahy, a v podzimních krajských volbách jste kandidoval jako lídr Trikolóry ve středních Čechách. Co vás spojuje s Olomouckým krajem?
Pocházím ze Supíkovic na Jesenicku a studoval jsem na gymnáziu v Jeseníku. Po sametové revoluci jsem pak založil firmu Warex, která se věnuje kontejnerům a ocelovým konstrukcím, přičemž vyrábíme v Javorníku. Takže vazbu s krajem mám stále silnou, hlavně tedy s Jesenickem, kde vlastním i byt a trávím tam větší část svého času. V Praze se nachází jen ředitelství. 

Dosud jste nepůsobil v žádné volené politické funkci. Přesto, co byste uvedl jako svůj přínos pro kraj či jeho obyvatele?
Působím tu jako podnikatel a také podporuji místní sport, hlavně fotbal. Na Jesenicku se nehraje žádná elitní soutěž, takže peněz je tam málo.

Co byste chtěl v případě volebního úspěchu prosazovat?
Chci se zaměřit na oblast dopravy, aby byla dopravní síť konečně dobudována, především dálnice.

Když jsme u dopravy a Jesenicka, jak se díváte na roky zvažovaný tunel pod Červenohorským sedlem?
Považuji ho za nesmysl. Aby se investičně vyplatil a vytížil, to by skrz něj musela vést dálnice do Polska. A asi nechceme, aby tu chráněnou přírodou jezdily štrúdly kamionů. Jesenicko má být hlavně pro turistický ruch. Tudíž si myslím, že tak, jak je to dnes, kdy je silnice přes sedlo opravená, je to dostačující.

A co kanál DOL, jehož nemalá část by krajem vedla?
Nejsem o jeho potřebnosti přesvědčen. Když se na to podívám jako podnikatel, tak si nedovedu představit, co by v dnešní rychlé době mělo tolik času, aby se to mohlo přepravovat vodním kanálem. A muselo se třeba čekat, až bude dost vody. Vždyť vidíme, jak se střídají období sucha a pak zase bouřek. Smysl mi to navíc nedává ani z pohledu údajného zadržování vody v krajině.

Pak je tu ještě plán na prodloužení Baťova kanálu do Přerova a Olomouce.
To už je podstatně menší zásah, byť tedy nevím úplně přesně, k čemu by sloužil, kromě rekreačních účelů. Ale pro ty proč ne. Muselo by se spolupracovat s ekology, aby to nezasáhlo negativně, nicméně rekreační a turistické cíle je potřeba budovat. Ty tu chybí, stačí se podívat třeba do Rakouska, kde je pomalu na každém kopci něco. To u nás nemáme, protože by se musel třeba vykácet kousek lesa. Jenže příroda a lidé mají žít v symbióze, nemá jim být nadřazena.

Zájmy lidí, třeba v podobě turismu, a ochrana přírody na sebe v regionu narážejí na více místech.
Ani v jednom nesmíme být extremisté. Třeba Jesenicko má být především oblastí turistiky, k čemuž by se měly vytvářet podmínky. Jestli se například pořád bude bránit budování sjezdovek, tak tam nikdo jezdit nebude. Dám vám konkrétní příklad – navrhoval jsem v Jeseníku na pozemku po ruských kasárnách stavbu golfového hřiště. Je to tam hezké, lidé by tam jezdili v létě na golf, v zimě na běžky. Chtěl jsem se na tom i podílet, vedení města souhlasilo, ale pak se objevili ekologové s tím, že v žádném případě, protože by se tam sekala tráva a hnojilo. Já jsem namítal, že v čem je to horší než to, že tam teď divoce rostou keře a nálety. Ale neprošlo to.

Trikolóra má v programu mimo jiné zvýšení podílu tuzemských potravin ve velkých řetězcích, což by bylo pro zemědělsky laděnou Hanou zajímavé. Jak je k tomu přesvědčíte?
Jsem proti nějakým kvótám, půjde o otázku jednání. A třeba ve Francii či Německu zemědělci díky dotacím mohou produkovat za dobré ceny. Lze tedy pěstitele podporovat, hlavně ty menší, protože podle mě je chybou podporovat stejně malé producenty i ty obří. Ti pak budou produkovat za nižší ceny a pro řetězce se stanou zajímavými.

Chcete prosadit výrazné zlepšení kvality silniční, dálniční a železniční sítě včetně budování vysokorychlostních tratí, dále podpořit výstavbu obchvatů. Stát je přitom rekordně zadlužený a potíže působené koronavirem stále neskončily. Kde na to hodláte vzít peníze, když se státní dluh pohybuje už kolem 2,5 bilionu korun?
Teď si má třeba stát brát obří půjčku na zelené projekty. Proč jen na ně? Pokud to země potřebuje, tak by ty peníze měly jít na investice. Je stará pravda, že firma se musí z krize proinvestovat. U státu se totéž týká právě stavby silnic či tratí, tam by se mělo investovat, ne peníze rozdávat. Takže pokud je u takového projektu spočítané, co přinese, jakou bude mít návratnost a jakou vytvoří zaměstnanost, pak má smysl si na to brát úvěr. To zadlužení, které máme, není zase tak tragické. Samozřejmě je třeba ho brzdit, ale hlavně tím, že stát přestane rozdávat peníze, jako se to dělo teď.

Ptám se proto, že dále slibujete ještě třeba zásadní snížení řady daní, různá finanční zvýhodnění nemalých skupin obyvatel, jako jsou rodiny, sociálně slabí či důchodci, plnění závazku v NATO v podobě dvou procent HDP na armádu, posílení policie… Dohromady mi to ekonomicky moc nevychází.
Problematičnost státního dluhu vychází mimo jiné i z jeho poměru k HDP. Takže když zvýšíte HDP, právě třeba zmíněnými správně mířenými investicemi, tak se ten poměr sníží. Rovněž snížení daní podle nás povede k vyššímu finančnímu obratu a celkově k navýšení příjmů státu z daní. My tedy vidíme cestu ve zvýšení HDP. Když se bavíte s firmami, tak slyšíte, že zakázek mají dostatek. Problémem bývá spíš dostupnost materiálů a pracovníků. Jenže jsme museli omezit zahraniční dělníky, kteří nám tu nyní chybí.

Nedostatek pracovní síly teď ale asi nemá jiné řešení než její dovážení z ciziny.
Je to tak. Takže by se mělo jít cestou zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků, samozřejmě po určitém výběru. A pokud pro ně práce nebude, tak musí zase odejít, ne že jim budeme vyplácet podporu. Ale pokud chcete navýšit produkci, tak bez dostatku pracovníků to nepůjde. Druhý krok je robotizace, což je zrovna něco, co by měl stát podpořit. Zvýší to produktivitu a nahradí část lidí.

Navrch žádáte zavedení povinnosti dodržovat vyrovnané či přebytkové státní rozpočty.
To samozřejmě nepůjde hned. Jestli někdo očekává, že okamžitě po nástupu nové vlády bude vyrovnaný rozpočet, tak to ne. Je nutné jít krok za krokem. Ale jde o cíl. Pokud se to podaří třeba za deset let, tak se nic neděje. Že má stát dluh, není ve světě nic neobvyklého.

V programu je také bod „Podpoříme rodiny. Rodinu tvoří otec, matka a děti“. Páry stejného pohlaví vychovávající děti tuto podporu nebudou moci získat?
Nebudou, my v tom nevidíme rodinu. Táta, táta a dítě nejsou rodina. Já proti tomu nic nemám, ale z pohledu státu by mělo být jasně dané, že rodina je otec, matka a děti, a tak by k tomu měl přistupovat i v případě její podpory.

Slibujete rovněž „zastavit ideologickou indoktrinaci dětí ve školách ze strany státu a neziskovek“. Co je tím myšleno?
Bohužel jsou někdy politické neziskovky vpouštěny do škol, aby tam přednášely dětem třeba právě o tom, že rodina je i táta, táta, dítě. To si myslím, že je špatně, ve škole by se děti měly učit, ale ne tyto podle mě nepravdy. Proč bychom měli děti v tomto ovlivňovat a měnit?

Jak daleko chcete zajít? Jako v Maďarsku, kde už zákonem v podstatě zakázali na školách o homosexualitě jakkoliv mluvit?
Mluvit o tom, proč ne. Ale nikoli v podobě, že je to normální, protože normální rodina to není.

V programu máte k této oblasti rovněž uvedeno, že „děti se mají ve škole učit myslet, ne co si myslet“. Ale když jim budete říkat, že homosexualita není normální, tak jim přece říkáte, co si mají myslet.
Říkám jim, že v minulosti vždy byla rodina táta a máma. Až teď přichází nová ideologie, že rodiče mohou být stejného pohlaví, což ale historicky neexistovalo, to je nynější novotvar.

Žádáte zrušení úřadu ombudsmana. Ten přitom v minulosti kromě některých veřejností kontroverzně vnímaných rozhodnutí opakovaně poukázal třeba na pochybení úřadů, jejichž oběťmi se stali obyčejní občané. Kde pak takoví lidé najdou zastání?
Od toho jsou tu soudy.

Když jsme u soudů, chcete docela revoluční novinku v podobě přísedících losovaných náhodně z řad veřejnosti na každý případ. Jak zajistíte, že se do té funkce dostane člověk, který dokáže pochopit veškeré právní náležitosti, bude schopen vše dobře posoudit a unese psychologický tlak rozhodovat?
Tam půjde o zásobník lidí, kteří budou mít dostatečné vzdělání nebo absolvují kurz, aby to mohli dělat a věděli, jak se postupuje u soudu.

Mnoho lidí to ale z různých důvodů nebude chtít dělat, zvláště u nějakých zvlášť závažných případů, jako jsou třeba vraždy.
To je pravda, třeba já bych tam nešel. Samozřejmě do toho nelze nutit někoho, kdo to dělat nechce, to bychom nadělali víc škody než užitku.

Politická otázka na závěr: se kterými stranami byste nešli do koalice?
Jsme pravicová strana, což logicky vylučuje ty levicové – KSČM a ČSSD.

Rozhovor vyšel na portálu iDNES ZDE.