ELEKTROMOBILITA – vrchol arogance EU

Elektromobily se prostřednictvím Evropské unie lidem vnucují, automobilky jsou povinny elektromobily vyrábět. Je plánován systém nejrůznějších dotací, regulací, pokut a pobídek, které mají zajistit masové rozšíření elektromobilů. 

Nové technologie musí přicházet na evolučním principu při zachování základních tržních principů. Legislativa musí na tyto technologie reagovat tak, aby jejich nástupu nebránila, nikoli tak, že jejich nástup určují a vyžadují nejrůznější směrnice a nařízení. Bohužel právě tento princip v současné době aplikuje Evropská unie, když v podstatě direktivně automobilkám určuje, jaké typy dopravních prostředků budou vyrábět. Ty si tak rychle spočítaly, že pokud se mají ubránit astronomickým pokutám, musí být přibližně čtvrtina jejich produkce elektromobilní. A to bez ohledu na poptávku zákazníků. Zároveň se tomuto tlaku, pravděpodobně pod vlivem černého svědomí po aféře Dieselgate, příliš nebránily. 

Přitom dosud není vyřešena ani základní infrastruktura pro provoz elektromobilů. Ta vzniká velmi pomalu v rozporu s tím, jaký má mít elektromobilita boom. Některé země už vyhlašují konec vozům na klasický pohon, ale v rozporu s tím stále není nikde (například na sídlištích) k vidění dobíjecí infrastruktura. Přitom je i pochybný pozitivní ekologický dopad na životní prostředí zavedením elektromobilů. Jejich užíváním pouze přeneseme jejich výfuk zplodin na jiné místo – tedy do komína elektrárny na fosilní paliva. Úplné sci-fi je využití elektřiny v nákladní dálkové dopravě. Dalším problém je recyklace baterií, kde jsou náklady na zpětné získání lithia z použité baterie odhadovány na přibližně pětinásobek oproti jeho těžbě. A tak bychom mohli pokračovat a dalšími argumenty potvrzovat tezi, že člověk není schopen naplánovat takovou dalekosáhlou změnu jako je přechod z konvenčních paliv na jakýkoli jiný pohon. Taková změna je možná jen evolučně a jejím těžištěm musí být svobodný trh, kde se všichni aktéři setkávají a kromě jiného si vyměňují informace, které jedno řídící centrum (v našem případě Evropská komise) není schopno ani pojmout, natož pak správně použít. 

Výsledkem tlaku Evropské unie bude vůz, jehož cenu běžní občané nebudou moci zaplatit a který jim ani zdaleka nenabídne takový komfort jako klasický benzínový nebo dieselový.  Pokud navíc budou lidé k nákupu elektromobilů „motivováni“ dotacemi a zároveň dalším zdaněním automobilů s klasickým pohonem, povede to zejména v chudších regionech k obrovským finančním problémům obyvatel, kde na jedné straně i nemajetní obyvatelé potřebují auta a na druhé straně to bude pro ně vysoká finanční zátěž.

V neposlední řadě jde také o obrovské investice automobilek, které do elektromobility vkládají. V případě, že tyto – Evropskou unií vnucené – „podnikatelské“ plány neuspějí, lze očekávat, že budou chtít tyto peníze zpět a částky, kterými potom budou nuceni daňoví poplatníci sanovat výrobce automobilů, budou významně vyšší než ty, které jsou nyní státy vkládány do jiných projektů v oblasti tzv. obnovitelných zdrojů energie. Druhou stranou mince jsou pak náklady ušlých příležitostí, tedy fakt, že automobilky mohly na základě vlastního svobodného uvážení tyto investice věnovat do úplně jiných technologií, které by mohly přinést z hlediska dopadů dopravy na životní prostředí daleko větší efekt než elektromobilita. Nenechme si vnutit politiku EU a likvidaci automobilů s diesel pohonem!

Ing. Antonín Fryč, CSc.